Simona Ticháčková (1995, Zlín) je malířka, jejíž tvorba se soustředí na reflexi ženství a společenského postavení ženy v širším kulturním a historickém kontextu. Ve svých obrazech vychází z mytologických a historických narativů, které však nepřebírá doslovně, ale aktualizuje je a zasazuje do současného vizuálního i významového rámce. Minulost se zde stává nástrojem k interpretaci přítomnosti. Autorka pracuje s tradičním ženským archetypem femme fatale, který ve své malbě zbavuje stereotypních významů a znovu jej čte optikou dnešní zkušenosti. Tyto figury nepůsobí jako objekty pohledu, ale jako aktivní subjekty vlastního příběhu. Autorka skrze ně tematizuje otázky identity, moci, tělesnosti a svobody, přičemž zdůrazňuje emancipovaný rozměr ženské existence. Její malířská tvorba tak osciluje mezi historií a současností, mezi archetypem a individuální zkušeností. Výsledkem je vizuální prostor, v němž se ženství nejeví jako role či konstrukce, ale jako vědomě prožívaný a sebevědomě artikulovaný stav.

Z hlediska techniky se jedná povětšinou o velkoformátové malby akrylem na plátno, které umožňují plné rozvinutí výrazné barevnosti i specifického a nevšedního výtvarného jazyka autorky. Intenzivní barvy zde nesou významotvornou roli a podílejí se na budování napětí i atmosféry obrazu. Malby vznikají ve vrstvách prostřednictvím překrývání, zakrývání a opětovného odhalování motivů dochází k dekonstrukci a následné zpětné rekonstrukci apropriované obraznosti, ať už středověké nebo současné filmové. Tento proces vytváří dialog mezi minulostí a přítomností a posouvá původní vizuální zdroje do nových souvislostí.

Simona Ticháčková vystudovala obor Malba I na Fakultě umění Ostravské univerzity pod vedením prof. Daniela Balabána, akad. mal.